Pokud jsou v domě netěsnosti, tak teplý vzduch, který odchází z vnitřních prostor ven, je také nositelem vlhkosti. A to není záležitost, nad kterou by se dalo mávnout rukou. Příkladem je vzduch, který proudí dírkou, jež je široká 1 milimetr a dlouhá jeden metr při relativní vlhkosti padesát procent a teplotě vnitřního vzduchu dvacet stupňů Celsia tak může každý den z vnitřní části domu projít až 360 gramů vody v podobě vodní páry. Pokud toto číslo znásobíme počtem dnů v roce, pak nám vyjde, že se tudy dostane asi 15 kilogramů vody. Je logické, že se takové množství vody neodpaří, ale kumuluje se v konstrukcích do materiálů, které jsou savé.
Pokračovat ve čtení „Neprůvzdušnost a zkouška kvality – 2. část“