Dalším prvkem je členitost stavby. Expozice stavby má vliv na množství vyměněného vzduchu v domu, který uchází netěsnostmi, a s tímto jsou spojené i tepelné ztráty. Tím, že jsme zvolili různou členitost domu, zajistíme budově i různý tlak větru. Je dobré dům umístit na závětrné místo, či sem dát větrolamy, pokud je dům postaven na návětrné straně. Ideální je jednoduchý tvar domu, který postrádá složité detaily (tím jsou eliminovány i potencionální netěsnosti).
Pokračovat ve čtení „Neprůvzdušnost a zkouška kvality – 3. část“
Štítek: vzduchotěsnící materiály
Neprůvzdušnost a zkouška kvality – 2. část
Pokud jsou v domě netěsnosti, tak teplý vzduch, který odchází z vnitřních prostor ven, je také nositelem vlhkosti. A to není záležitost, nad kterou by se dalo mávnout rukou. Příkladem je vzduch, který proudí dírkou, jež je široká 1 milimetr a dlouhá jeden metr při relativní vlhkosti padesát procent a teplotě vnitřního vzduchu dvacet stupňů Celsia tak může každý den z vnitřní části domu projít až 360 gramů vody v podobě vodní páry. Pokud toto číslo znásobíme počtem dnů v roce, pak nám vyjde, že se tudy dostane asi 15 kilogramů vody. Je logické, že se takové množství vody neodpaří, ale kumuluje se v konstrukcích do materiálů, které jsou savé.
Pokračovat ve čtení „Neprůvzdušnost a zkouška kvality – 2. část“