Když jsme zrealizovali nový projekt, měl by být vzduchotěsný, a to je jeden ze základních prvků pasivních domů. Nemáme tak spáry a netěsnosti, které jsou tak časté ve starších domcích i novostavbách. Naopak je nahradíme větracím systémem, který má vysoce účinnou rekuperaci. Pasivní domek si nemůžete postavit sami, je na něj třeba hledat v řadách profesionálních firem. Pokud budete chtít za každou cenu šetřit a budete nedbalí, způsobíte tak víc škody než užitku, protože z domu budou unikat velké tepelné ztráty, bude se zde kondenzovat vlhkost v konstrukci a potom dojde ke snížení životnosti stavby.
Jaké jsou tedy základní požadavky na průvzdušnost?
Jednoduše řečeno se za jednu hodinu v budově nesmí vyměnit víc vzduchu, než je šedesát procent celkového objemu vzduchu v domě. Měření se realizuje při stejnoměrném tlakovém rozdílu (přetlaku či podtlaku) 50Pa (a to je tlak, který odpovídá síle větru 9 m/s). Velmi důležité je měření neprůvzdušnosti už během stavby budovy, protože netěsnosti, které se zde vyskytly, se dají okamžitě odstranit a nemusí se potom následně lokalizovat.
Tepelné ztráty
Pokud je budova průvzdušná, jsou také větší tepelné ztráty. A tak jsou energeticko-tepelné vlastnosti objektu ještě horší, než jak byly teoreticky navrženy (dokonce lze dojít k tomu, že bude poddimenzována otopná soustava). Pokud ale máme dopředu jasné, podle čeho se bude průvzdušnost domu počítat, tak kalkulujeme i s hodnotami konečných ztrát (expozice budovy, výška domu, šířka fasády atd.). Běžná budova, která disponuje přirozeným větráním, má více než 1,5 násobek měrné spotřeby tepla, které jde na vytápění u pasivních objektů. Z tohoto důvodu je zřejmé, že se jedná o velmi důležitou hodnotu.
Porovnání s Rakouskem
V naší republice byl Blower-door test provedený jenom u 23 domků, jež byly navrženy jako pasivní. A některé z nich překračují hraniční hodnotu neprůvzdušnosti i několikanásobně, a proto se nemohou považovat za pasivní stavby. Jenom dva z nich požadavek splnily. V čem byla chyba? Nedošlo ke koordinaci návrhu s ostatními profesemi (instalace, vzduchotechnika aj.) jak při návrhu, tak při realizaci. Abychom toho dosáhli, je vhodné si zajistit častý stavební dozor.
V Rakousku byl test proveden u 383 pasivních domů a celkový průměr byl nižší než je hraniční hodnota.
Autor úvodního obrázku: Tõnu Mauring