Prosklení aneb solární energie není všechno – 2. část

Bezpečnostní sklo

Sklo je vyrobeno z křemičitého písku, živce, vápence a sody. Přestože se složení celé roky nemění, díky novým technologiím se zlepšují fyzikální i mechanické vlastnosti skel. Nejkvalitnější sklo je vyrobeno plavením (sklo Float) a má méně chyb než ostatní skla – vyrábí se ve velkých rozměrech a propouští hodně světla. Klasické sklo se zpracovává dále lepením, barvením, pokováním či kalením.

  • Jednoduché sklo se používá v tloušťkách od 4 do 10 milimetrů a jednoduchá skleněná tabule se užívá do nevytápěných místností.
  • Vícenásobné sklo se skládá ze skleněných tabulí, jež jsou od sebe odděleny distančními rámečky a mezi nimi je dutina, která se plní inertním plynem či vzduchem.
  • Tepelně-izolační sklo má na sobě tepelně izolační vrstvu z ušlechtilého kovu (to s sebou přináší vysokou transparentnost a malou emisi). Pokovení odráží infračervené záření a brání velkým tepelným ztrátám. Dutina mezi skly je opět vyplněna inertními plyny (argonem či kryptonem). Součinitel prostupu tepla tepelně-izolačních skel je do 0,7 W/(m².K).
  • Reflexní a absorpční sklo se užívá tam, kde hrozí přehřátí interiéru (administrativní budovy, střešní okna). Do venkovní tabule je zabudovaná barvená hmota s reflexivní a absorpční charakteristikou (což je proti koncepci pasivních domů, kde se podobné problémy řeší stínící technikou).
  • Bezpečnostní sklo se vyrábí tepelným tvrzením a lepením tabulí. Chrání sklo proti pořezání (sype se na kousíčky) či proti průstřelu nebo proražení.
Rozbité bezpečnostní sklo
Rozbité bezpečnostní sklo, autor obrázku: jimj0will

Vlastnosti skla

Parametr zasklení je důležitý a ovlivňuje to, jak se v místnosti cítíme z teplotního hlediska, tedy jaká je vnitřní povrchová teplota. Když použijeme nekvalitní zasklení, tak je povrchová teplota oken nízká a blízko okna cítíme nepříjemný chlad. Když použijeme okna s parametry vhodnými pro pasivní dům, zajistíme si tepelnou pohodu.

Vzduchová mezera

Vzduchová mezera je prostor mezi izolačními skly. Dříve býval plněn jenom vzduchem, a tak docházelo k tepelným ztrátám. Dnes se plní inertními plyny (hlavně kryptonem a argonem, teoreticky i xenonem), jež mají menší tepelnou vodivost. Mezera mezi skly je velká od 6 do 20 milimetrů, a tak se volí krypton či argon, podle toho, jakou tloušťku mezery volíme.

Spacer

Distanční rámeček (anglicky spacer) zajišťuje exaktní vzdálenost mezi stykem skleněných tabulí a rámem (jedná se o místo, které je z hlediska energetiky nejslabším místem na okně). Hodnota součinitele prostupu tepla je na okrajích značně ovlivněna tím, jakou kvalitou má distanční rámeček. Ten se dříve používal z hliníku (protože je ale vodivý, není vhodný). Lépe jsou na tom s vodivostí rámečky z nerezové oceli. U pasivních objektů by se měly používat Warm Edge – tedy tepelné rámečky (jsou vyrobeny z plastu a mají ocelovou výztuž, a protože jsou tmely hodně přilnavé, mají i kovové hrany).

Autor obrázku: Limbo Poet having a break for a while

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.